Ty, která dýcháš v slunečním svitu,
a nějak jemně pleteš pavučinu
paprsky jsou tvým tkanivem
Zvláštní úděl motýla, co se sítí chytá
z několika již včas unikl,
přesto je vyhledává
Co vesmír odkryje, když stále uniká?
... zvláštní je osud člověka,
co se lehce dotýká paprsků
svými křídly.
Co se však stane, když neunikne?
1 comment:
Jak u letlampy můra shoří,
nezbyde ani zrnko prachu.
A na patře divná pachuť.
Jenom prach co vesmír tvoří.
Jako fénix na prach shoří,
aby ukázal se v lepším světle,
k dalším sluncím zase vzlétne
a nechá tě napospas hoři.
Post a Comment