A jsem zpět z týdenní akce, řádně vyčerpán a znaven, ano - byla to ŠMF. Nejskvělejší druh akce, na které jsem kdy byl. Stejně jako minulý rok, vrátil jsem se přeplněn dojmy ze všech lidí, které jsem tam potkal a nevím, jestli je to pro mě teď jen taková iluze, ale milejší a přátelštější skupinku jsem ještě neviděl. Co člověk, to osobnost. Každý na mě nějak zapůsobil...
Tentokrát jsem se na akci poprvé díval z druhé strany, ze strany organizátorské. Byla to docela náročná zkouška a zjistil jsem, že vážně ne tolik věcí jde tak snadno, jak to možná na první pohled vypadá. Mnoho věcí jsme dodělávali až těsně před programem a u většiny přednášek jsem musel improvizovat. Jsou to pro mě cenné zkušenosti a dobré podklady pro poučení do příště. Zbylo by mi pak víc času na věnování se atmosféře akce, ostatním...
Myslím, že sem teď přijeli ti nejúžasnější lidi ze všech akcí, co jsem kdy poznal. Ze začátku jsem se docela bál, náš program pro ně prvního dne totiž spočíval v tom, že je budeme k smrti nudit trapnými vtipy a matematikou, aby pak následně ocenili úplně opačný program a změnu, která byla nachystaná. Někteří vypadali skutečně zhnuseně (což mě jistým zvrhlým způsobem velice těší), ale o to víc mě naplnili teplem, když na konci týdne byli tito všichni ze všeho nadšení. Moc děkuji... Co mě ale trochu zděsilo, že některé ten první den tak bavil (to nudné počítání - faktoriály, násobení z hlavy, písemné dělení...), až jsem se neskutečně bál, že je ta změna nebude ani lákat. Nezklamali mě ale ani tito, protože byli stejně nadšení a báječní i po zbytek ŠMF...
Jsem strašně šťastný, myslím, že se to celé povedlo líp, než jsem vůbec mohl doufat. A to jen díky všem lidem, co se na tom podíleli, mým spoluorgům (moc mi pomáhali, díky) a všem účastníkům, byli jste fakt dobří...
Dá se říct, že je mi líto jen jedné věci. Co mě opravdu nejvíc mrzí je, že jsem nemohl jet s touto skvělou, poctivou skupinou jako účastník, že nejsem o nějakých pár let mladší a nemohl jsem si s nimi užívat jejich neskrývané přátelství tak moc, jak bych chtěl. To samozřejmě neznamená, že jsem si neprožíval některé skvělé zážitky na pozici orga, nicméně je to důvod, proč chci být příště lépe připraven, abych nedodělával program ve chvíli, kdy mohu být blízko ostatních...
Některé margaritky (vzkazy) mě vážně dojaly, dělají mě strašně vděčným, ale i neskutečně smutným. Moc doufám, že Vás, které jsem tam měl tu čest poznat, budu aspoň čas od času vídat. Že budete mými přáteli dlouho a dlouho... Děkuji za ně.
Tentokrát jsem se na akci poprvé díval z druhé strany, ze strany organizátorské. Byla to docela náročná zkouška a zjistil jsem, že vážně ne tolik věcí jde tak snadno, jak to možná na první pohled vypadá. Mnoho věcí jsme dodělávali až těsně před programem a u většiny přednášek jsem musel improvizovat. Jsou to pro mě cenné zkušenosti a dobré podklady pro poučení do příště. Zbylo by mi pak víc času na věnování se atmosféře akce, ostatním...
Myslím, že sem teď přijeli ti nejúžasnější lidi ze všech akcí, co jsem kdy poznal. Ze začátku jsem se docela bál, náš program pro ně prvního dne totiž spočíval v tom, že je budeme k smrti nudit trapnými vtipy a matematikou, aby pak následně ocenili úplně opačný program a změnu, která byla nachystaná. Někteří vypadali skutečně zhnuseně (což mě jistým zvrhlým způsobem velice těší), ale o to víc mě naplnili teplem, když na konci týdne byli tito všichni ze všeho nadšení. Moc děkuji... Co mě ale trochu zděsilo, že některé ten první den tak bavil (to nudné počítání - faktoriály, násobení z hlavy, písemné dělení...), až jsem se neskutečně bál, že je ta změna nebude ani lákat. Nezklamali mě ale ani tito, protože byli stejně nadšení a báječní i po zbytek ŠMF...
Jsem strašně šťastný, myslím, že se to celé povedlo líp, než jsem vůbec mohl doufat. A to jen díky všem lidem, co se na tom podíleli, mým spoluorgům (moc mi pomáhali, díky) a všem účastníkům, byli jste fakt dobří...
Dá se říct, že je mi líto jen jedné věci. Co mě opravdu nejvíc mrzí je, že jsem nemohl jet s touto skvělou, poctivou skupinou jako účastník, že nejsem o nějakých pár let mladší a nemohl jsem si s nimi užívat jejich neskrývané přátelství tak moc, jak bych chtěl. To samozřejmě neznamená, že jsem si neprožíval některé skvělé zážitky na pozici orga, nicméně je to důvod, proč chci být příště lépe připraven, abych nedodělával program ve chvíli, kdy mohu být blízko ostatních...
Některé margaritky (vzkazy) mě vážně dojaly, dělají mě strašně vděčným, ale i neskutečně smutným. Moc doufám, že Vás, které jsem tam měl tu čest poznat, budu aspoň čas od času vídat. Že budete mými přáteli dlouho a dlouho... Děkuji za ně.
2 comments:
Ahoj Meldathe!
Tady Bětka. Máš to tady na svých stránkách moc pěkné, rozhodně je ještě musím víc prozkoumat a zjistit, jakých všech akcí ses kdy účastnil a kde se ti líbilo.
Co se mě týče, já jsem ještě duší stále na Dobrošově (zdá se mi o běžkování a mlze a neustále musím poslouchat znělky) a vůbec se mi nechce sestoupit z těch dobrodružných výšin zpět do předmaturitního chaosu... Ale asi by nebylo moudré to neudělat, takže tu mám na klíně otevřen sešit s čj (a na něm samozřejmě otevřenu zajímavou knížku) a začínají mě už přepadávat chmurné myšlenky typu Co když to nějak nevyjde?
Přestože se asi vážně začnu trošku učit, nerada bych tím strávila úplně všecky volné chvíle do května, takže doufám, žes myslel vážně ten návrh na nějakou výpravu pěkně pod širák, se Zuzkou, hvězdářema, ukulelema...možná by se přidalo i pár účastníků téhle zšmf. Já už se tak těším zase ven z města!!
Budeš na jšmf?
Zatím se měj hezky, já také doufám a věřím, že se ještě setkáme.
Díky za tvůj příspěvek! :)
Mně se taky velmi stýská po Dobrošově, i když jsem teď duší už zase zpátky ve svém matfyzáckém studijním těle... Někde v hloubi ale pořád pátrám po dalších možnostech vyjet, někam vyrazit :P Na to se velmi těším a jistě, myslel jsem vážně to s tím čundrem - stačí se jen domluvit :D (Třeba na jarní)
Btw: Neboj se maturity z čj, dáš to s naprostým klidem ;) Já naopak obdivuji, že se učíš už teď :P Asi chceš jedničku... :)
Post a Comment