December 28, 2006

Žít naplno

Nedokážu dělat věci polovičatě. Respektive mě to pak netěší. Nebo dokonce škodí.
Myslím, že když člověk něco dělá, měl by to dělat na 100%, protože právě to, co dělá, je jeho život. A když by to nedělal, tak by vlastně ztrácel kus svého života. To je jako by se vědomě obíral o roky svého života. Proto, když něco děláš, dělej to naplno, vymačkej veškerou šťávu z každého okamžiku, který máš... Není důležité, co všechno v životě stihneš, ale jak se k tomu postavíš...
Nejhorší je, když někdo něco dělá a je mu to putna. Nezáleží mu, dělá něco proti své vůli... Pak v tu chvíli přece jako by nebyl. K tomu se vztahuje jeden můj oblíbený výrok: "Vykouřená cigareta zkracuje život o 2 minuty, vypitá flaška rumu o 4 minuty a pracovní den o 8 hodin." Já bych to doplnil: "...pokud děláš, co tě nebaví."
Takže je jedno, co děláš, můžeš se třeba flákat, pokud budeš chtít, ale hlavně si to pořádně užij! Člověk by měl být vděčný za každou příležitost dělat to, co chce, a plně jí využít. Ti, co to nedělají, jsou pak v životě nešťastní. Každý vždycky ví, co chce nejvíc... A volba je přece jasná...

6 comments:

Anonymous said...

ale jo, to zni dobre :-)
i kdyz nekdy je dost tezky delat veci naplno :-) treba je to potreba udelat a opravdu je (treba jit nakoupit :-) a clovek nema chut to udelat - ale nakonec to je lepsi nez zdechnout hladem...- i kdyz potom je to o tom najit k tomu nakupovani ten spravnej pristup :-)
"Každý vždycky ví, co chce nejvíc" - to je otazka; navic, ja treba, kdyz nekam jedu na delsi dobu (vic jak par hodin), tak k tomu skoro vzdycky tesne pred odjezdem dostanu strasnou nechut - a ono to je pak skoro vzdycky super; ale kdybych neposlech zkusenost, nybrz nechut, tak bych se o ten super-zazitek mel ochudit
"A volba je přece jasná..." - to je narazka na co?

Meldath said...

No to je jasný, ale pak víš, že v tu chvíli chceš nejvíc poslechnout zkušenost;)

Anonymous said...

Moje zkušenost je taková: když, to uděláš dobře, tak tě to bude bavit, i když tě to nebaví a taky to uteče rychlejc, ani si nevšimneš, že už to máš za sebou...to mi připomíná, že mám jít s košem:-)...

Anonymous said...

to kriza: ale pak muzes delat dobre samy veci, co te nebavej, a zivot utece, ani si nevsimnes, ze uz to mas za sebou ;-)

Meldath said...

To je fakt, je pravda, že věci, co tě nebaví bys měla dělat pořádně, ale ne proto, aby ti rychle utekly, ale aby sis je pořádně užila a nakonec tě to přece jen bavilo...

Bětka said...

filosofické otázky, to je moje. A zrovna tahlencta. S tím mám trošku problém, protože jsi ve svém příspěvku nezahrnul strach a jeho protipól naději. Jasně, že je moc fajn a krásné si život naplno užívat a umět nalézt potěšení i v těch běžných věcech, službách blízkým lidem, v tom, čemu se hanlivě (podle mě zbytečně) říká stereotyp. Ale pak jsou chvíle, nebo spíš i dlouhodobější situace, kdy člověk sbírá zkušenosti a vědomosti a odvahu k nějakému osudovému výkonu, na nějž se těší, ale ještě ho od něj dělí dlouhá doba, doba nejen radostného poznávání, ale také pochybností, zda je vůbec můj cíl správný, zda si raděj nejít někam užívat.

Tak, abych se moc nezamotala, chci říct, že užívat si žití ano, snažit se dělat věci pořádně ano, ale umět se i zamyslet a trpělivě počkat, když se zda, že všecky cesta jsou slepé. Mám tu zkušenost, že se průvodce objeví v nejméně očekávané situaci...