Nemohu vám nepovědět něco o mé ukrutné zálibě. Nevím jak, ale stalo se, že mě velmi začlo bavit šplhaní na různá vyvýšená místa, ať jsou to skály, stromy či jiné prapodivně vypadající objekty. A taky komíny.
Jednou, ani nevím jak, jsem se nechal překecat jednou úžasnou osobou (a že to dlouho netrvalo) k výlezu jednoho komína. A ten den jsme nakonec pokořili celé tři. Bylo to dokonalé, nezapomenutelné a... uchvacující :) A tak jsem nelenil a stal se zasvěceným komínářem! Od té doby sem tam někam vylezu a kochám se. Výhled je moc pěkný...
Musím se ovšem pochlubit, že ne vždy jde vše tak hladce, i když mé štěstí (nechápu, kde ho pořád beru takové zásoby) mě předchází na míle daleko :) Tak tuto neděli se mi poštěstilo, že nás zavolali policii...
To si tak člobrda v klídku sedí a kochá se. Válí se, povídá si a jeho srdce netrpělivě očekává vrcholící západ slunce. Pak mu ale někdo poradí, aby se kouknul dolů, že prý tam někde projelo policejní auto. Oki, proč ne, ale nic nevidím. Tvrdé zahoukání mě už probudilo z letargie a dívám se pořádně. Opravdu a ne jen jedno. Mávají na nás. Taky zamáváme a usmíváme se. Je to takový ten smích šílenců, kteří si právě uvědomili, že už je jim všechno jedno, páč horší to být nemůže :D
Asi budem muset dolů. Cesta je dlouhá, náročná. Dvě hlídky o desetičlenné posádce, radost pohledět. Vzadu skupinka pohihňávajících se mladých (z toho, co jsem slyšel už jsou na podobné výjezdy zvyklí), vepředu korba tvářící se jako Drápalík - právě ten klade ironickou otázku: "Jaký byl výhled?" Jelikož jsem na to byl zatím sám, ujišťuji se, že slova, která se mi derou na jazyk a která by mi byla dobře prošla ve škole, by teď neměla být má skutečná nadšená: "Skvělý!" Jako už menší sebevrah jsem se trpce omlouval za obtěžování výjezdem, který chudáci museli protrpět jen kvůli nám, a protože jim to v práci neproplatí, chtějí po nás spropitné 20 000 kč... Mezitím mi již dorazila posila zbylých dvou spolukořitelů.
Nebudu to protahovat, když jsem se vytasil, že patřím ke komínářům, objevil se už úsměv na tváři všem. Dále konverzace probíhala o něco přátelštěji. Nic jsme neplatili, ale museli jsme složit slib. "Už nidky na žádný komín nepolezete," zněla jeho slova. Pohled na spolukořitelku, která mlčejíc zabodla pohled do země, pak na spolukořitele, kterýžo na oplátku pohlédl na mě a já zpět na ni :) Dokážete si to představit? ;) Po chvilce 'trapného' mlčení mu došlo, že tudy cesta nevede a že jakožto lidé čestní a upřímní mu určitě neslíbíme očividnou ptákovinu. Tak slevil svým dodáním "Dneska", načež jsme nadšeně souhlasili a byli propuštěni z jejich obklíčení.
Šli jsme pomalu, plni adrenalinu a zadržovaného smíchu. Ten večer jsme to ještě náležitě oslavili projížďkou v nákupním košíku v Centru na Chodově a nakrájením veškerého pečiva, které jsme si vlastně koupili asi jen proto, že jsem neodolal jeho nakrájení... (Mají fakt úžasnou kráječku!! Tam budu chodit častějc. :D)
Příští kořbě zdar!
Musím ještě připojit jednu skvělou písničku, kterou na počest tohoto zážitku složili Michal a Chani :)
1) Představte si představte si copak se nám nestalo, představte si představte si copak se nám nestalo. Chtěli jsme na komín, na komín s nadšením. S vírou že přežijem, srandu si užijem. To koukáte to koukáte, copak nás to popadlo.
2) Špršlili jsme špršlili jsme až na vrchol komínu, špršlili jsme špršlili jsme až na vrchol komínu. Sedli jsme nahoře, koukali na moře. Slunce už klesalo, k obzoru padalo. Jak na nás svítilo, trochu se blyštilo, hlídače starýho do oka praštilo. A jak koukal tak jak koukal, na komíně strašilo.
3) Na komíně na komíně copak tam nahoře je, na komíně na komíně copak tam nahoře je. Bílá paní to není, on asi neví to, jde se blíž podívat, snad s náma zazpívat. To asi né to asi né, někomu začal volat.
4) Něco zlého něco zlého asi měl dnes k obědu, něco zlého něco zlého asi měl dnes k obědu. Za chvíli přifrčí, a komín obklíčí, dvě auta blikají, morseovku neznají. To koukáme to koukáme, pod náma policie.
5) Ruce vzhůru ruce vzhůru na nás zdola volají, slezte dolu slezte dolu čepicema mávají. Když jsme byli dole, zandali pistole, na výhled se optali, za zdravý nás neměli. To koukali to koukali, koho z komína dostali.
6) Chtěli po nás chtěli po nás abychom jim slíbili, chtěli po nás chtěli po nás abychom jim slíbili. Že už nikam nepůjdem, a poslušní budem, my na to mlčeli, oni pochopili. Neslíbíme, neslíbíme, tak na pivo nás poslali:-)
Jednou, ani nevím jak, jsem se nechal překecat jednou úžasnou osobou (a že to dlouho netrvalo) k výlezu jednoho komína. A ten den jsme nakonec pokořili celé tři. Bylo to dokonalé, nezapomenutelné a... uchvacující :) A tak jsem nelenil a stal se zasvěceným komínářem! Od té doby sem tam někam vylezu a kochám se. Výhled je moc pěkný...Musím se ovšem pochlubit, že ne vždy jde vše tak hladce, i když mé štěstí (nechápu, kde ho pořád beru takové zásoby) mě předchází na míle daleko :) Tak tuto neděli se mi poštěstilo, že nás zavolali policii...
To si tak člobrda v klídku sedí a kochá se. Válí se, povídá si a jeho srdce netrpělivě očekává vrcholící západ slunce. Pak mu ale někdo poradí, aby se kouknul dolů, že prý tam někde projelo policejní auto. Oki, proč ne, ale nic nevidím. Tvrdé zahoukání mě už probudilo z letargie a dívám se pořádně. Opravdu a ne jen jedno. Mávají na nás. Taky zamáváme a usmíváme se. Je to takový ten smích šílenců, kteří si právě uvědomili, že už je jim všechno jedno, páč horší to být nemůže :D
Asi budem muset dolů. Cesta je dlouhá, náročná. Dvě hlídky o desetičlenné posádce, radost pohledět. Vzadu skupinka pohihňávajících se mladých (z toho, co jsem slyšel už jsou na podobné výjezdy zvyklí), vepředu korba tvářící se jako Drápalík - právě ten klade ironickou otázku: "Jaký byl výhled?" Jelikož jsem na to byl zatím sám, ujišťuji se, že slova, která se mi derou na jazyk a která by mi byla dobře prošla ve škole, by teď neměla být má skutečná nadšená: "Skvělý!" Jako už menší sebevrah jsem se trpce omlouval za obtěžování výjezdem, který chudáci museli protrpět jen kvůli nám, a protože jim to v práci neproplatí, chtějí po nás spropitné 20 000 kč... Mezitím mi již dorazila posila zbylých dvou spolukořitelů.
Nebudu to protahovat, když jsem se vytasil, že patřím ke komínářům, objevil se už úsměv na tváři všem. Dále konverzace probíhala o něco přátelštěji. Nic jsme neplatili, ale museli jsme složit slib. "Už nidky na žádný komín nepolezete," zněla jeho slova. Pohled na spolukořitelku, která mlčejíc zabodla pohled do země, pak na spolukořitele, kterýžo na oplátku pohlédl na mě a já zpět na ni :) Dokážete si to představit? ;) Po chvilce 'trapného' mlčení mu došlo, že tudy cesta nevede a že jakožto lidé čestní a upřímní mu určitě neslíbíme očividnou ptákovinu. Tak slevil svým dodáním "Dneska", načež jsme nadšeně souhlasili a byli propuštěni z jejich obklíčení.
Šli jsme pomalu, plni adrenalinu a zadržovaného smíchu. Ten večer jsme to ještě náležitě oslavili projížďkou v nákupním košíku v Centru na Chodově a nakrájením veškerého pečiva, které jsme si vlastně koupili asi jen proto, že jsem neodolal jeho nakrájení... (Mají fakt úžasnou kráječku!! Tam budu chodit častějc. :D)
Příští kořbě zdar!
Musím ještě připojit jednu skvělou písničku, kterou na počest tohoto zážitku složili Michal a Chani :)
1) Představte si představte si copak se nám nestalo, představte si představte si copak se nám nestalo. Chtěli jsme na komín, na komín s nadšením. S vírou že přežijem, srandu si užijem. To koukáte to koukáte, copak nás to popadlo.
2) Špršlili jsme špršlili jsme až na vrchol komínu, špršlili jsme špršlili jsme až na vrchol komínu. Sedli jsme nahoře, koukali na moře. Slunce už klesalo, k obzoru padalo. Jak na nás svítilo, trochu se blyštilo, hlídače starýho do oka praštilo. A jak koukal tak jak koukal, na komíně strašilo.
3) Na komíně na komíně copak tam nahoře je, na komíně na komíně copak tam nahoře je. Bílá paní to není, on asi neví to, jde se blíž podívat, snad s náma zazpívat. To asi né to asi né, někomu začal volat.
4) Něco zlého něco zlého asi měl dnes k obědu, něco zlého něco zlého asi měl dnes k obědu. Za chvíli přifrčí, a komín obklíčí, dvě auta blikají, morseovku neznají. To koukáme to koukáme, pod náma policie.
5) Ruce vzhůru ruce vzhůru na nás zdola volají, slezte dolu slezte dolu čepicema mávají. Když jsme byli dole, zandali pistole, na výhled se optali, za zdravý nás neměli. To koukali to koukali, koho z komína dostali.
6) Chtěli po nás chtěli po nás abychom jim slíbili, chtěli po nás chtěli po nás abychom jim slíbili. Že už nikam nepůjdem, a poslušní budem, my na to mlčeli, oni pochopili. Neslíbíme, neslíbíme, tak na pivo nás poslali:-)
No comments:
Post a Comment