Všem, kdo se mnou jeli, moc děkuji za úžasný cyklovýlet po Šumavě. Bylo to vážně fajn. Už dlouho jsem nikde takhle nebyl, že bych vážně nějak čundroval - delší dobu - spal pod širákem (i když s plachtičkou:)) - vařil si na ohni... Je tomu už dávný čas, kdy jsem na turisťáku pěšoval stezky, orientoval se v mapě, rozdělával oheň, maskoval oheň, maskoval i jiné v přírodě zanechané ostatky :D
Mrzí mě, že někteří s námi nemohli být celou tu dobu, někteří vůbec, ale žehnám těm, co se zúčastnili celého týdne. Musím si dát za pravdu, že člověku to probudilo tělo. Skoro se zas bojím usednout takhle za počítač, abych napsal, co píšu, protože vím, jak mé fyzično strádá nedostatkem pohybu. Nemohu se dočkat Velkých prázdnin, kdy mám až do téměř konce srpna plno a budu mít o čem psát.
Musím říct, že zážitků je docela dost :) Ujeli jsme za celý týden asi 400 km. (Moc jsme nespěchali a v těch kopcích to zas tak rychlé nebylo.) Byli jsme na Orlíku, navštívil jsem tátu na chatě (už jsem tam hooodně dlouho nebyl), vypadá to tam fajn. Jeden den jsme se trmáceli bez jídla až do devíti večer a hledali jsme celý den jakoukoli hospu, restauraci, kde by nám něco slušného uvařili. Za celý den jsme nenašli zhola nic, ani značky po kterých jsme měli jet, až jsme se ke sklonku dne trmáceli bahnitou bažinatou zaklackovanou cestou, kde všude byly pokácené stromy, a přenášeli jsme tam kola snad kolem hodiny!
Grrr, nechápu, jak si vůbec můžou dovolit, když už těží těsně u chráněných oblastí, tam nechávat takový bordel. Po cestě se ani s křídlama nedá jet, a to ani pomalu bez popadaných stromů. Tak odstrašující zážitek jsem dlouho nezažil. Kromě toho jsme jeli z Buchara do 1 km vzdálené vesničky - no věřili byste, že nám to potrvá celkem asi hodinu a půl??
Mám ale i fajn zážitky. (Samozřejmě jsme dělali to, co se nesmí:)) Koupali jsme se v Čertově jezeře (přírodní rezervace), spali jsme a opékali si buřty v Šumavském národním parku (Je jasné, že se umíme chovat maximálně přiměřeně a šetrně k přírodě, proto nemám strach, že bychom naším chováním mohli nějak poškodit tamější oblast. Když jsme odcházeli, vypadalo to tam úplně stejně jako když jsme přišli.), ale na Boubín jsme se nakonec nedostali. Už se nám vážně nechtělo za poslední dvě hodiny dne překonávat 500 metrové převýšení a ještě hledat spaní v nejvyšší chráněné zóně ještě s koly, která je už tak veřejnosti nepřístupná...
Na závěr jsme dojeli asi kolem druhé hodiny odpolední do Českých Budějovic (moc pěkné město), odkud jsme se vlakem dostávali do Prahy s několika mnoha překlady kol až do 20:30 nezměněného místního času. Bezva trip!
Přidám pár fotek, první pochází z místa blízko Plánice, pěkné, že? ;-)
Tyto (asi poznáte) jsme našli válet se u Čertova jezera...
A tyhle dva jsem potkal (čirou náhodou) v Národním parku poblíž Železné rudy.
Musím říct, že zážitků je docela dost :) Ujeli jsme za celý týden asi 400 km. (Moc jsme nespěchali a v těch kopcích to zas tak rychlé nebylo.) Byli jsme na Orlíku, navštívil jsem tátu na chatě (už jsem tam hooodně dlouho nebyl), vypadá to tam fajn. Jeden den jsme se trmáceli bez jídla až do devíti večer a hledali jsme celý den jakoukoli hospu, restauraci, kde by nám něco slušného uvařili. Za celý den jsme nenašli zhola nic, ani značky po kterých jsme měli jet, až jsme se ke sklonku dne trmáceli bahnitou bažinatou zaklackovanou cestou, kde všude byly pokácené stromy, a přenášeli jsme tam kola snad kolem hodiny!
Grrr, nechápu, jak si vůbec můžou dovolit, když už těží těsně u chráněných oblastí, tam nechávat takový bordel. Po cestě se ani s křídlama nedá jet, a to ani pomalu bez popadaných stromů. Tak odstrašující zážitek jsem dlouho nezažil. Kromě toho jsme jeli z Buchara do 1 km vzdálené vesničky - no věřili byste, že nám to potrvá celkem asi hodinu a půl??
Mám ale i fajn zážitky. (Samozřejmě jsme dělali to, co se nesmí:)) Koupali jsme se v Čertově jezeře (přírodní rezervace), spali jsme a opékali si buřty v Šumavském národním parku (Je jasné, že se umíme chovat maximálně přiměřeně a šetrně k přírodě, proto nemám strach, že bychom naším chováním mohli nějak poškodit tamější oblast. Když jsme odcházeli, vypadalo to tam úplně stejně jako když jsme přišli.), ale na Boubín jsme se nakonec nedostali. Už se nám vážně nechtělo za poslední dvě hodiny dne překonávat 500 metrové převýšení a ještě hledat spaní v nejvyšší chráněné zóně ještě s koly, která je už tak veřejnosti nepřístupná...
Na závěr jsme dojeli asi kolem druhé hodiny odpolední do Českých Budějovic (moc pěkné město), odkud jsme se vlakem dostávali do Prahy s několika mnoha překlady kol až do 20:30 nezměněného místního času. Bezva trip!
Přidám pár fotek, první pochází z místa blízko Plánice, pěkné, že? ;-)
Tyto (asi poznáte) jsme našli válet se u Čertova jezera...
A tyhle dva jsem potkal (čirou náhodou) v Národním parku poblíž Železné rudy.
3 comments:
toz snad priste popatrim k ty grupe, ktery zehnas...
fotka jsou krasny :-) (ac je to treba jen tim, ze si do nich projektuju vlastni predstavy cundru ;-)
a nejak posledni dobou zjistuje, ze jedny z mejch nejskvelejsich okamziku jsous krosnou na zadech (ty otlaceniny bolej, az kdyz krosnu sundam ;-)
Díky za pochvalu fotek, která patří taky částečně Lan - taky fotila :)
Příště chci jet přespat na Boubín - pěšky. Pojedeš?
Bude ale ještě dost jiných příležitostí získat pár puchýřů i jinde...
toz chvalim i lan :-)
blizka budoucnost (dalsi 2 mesice) boubinu zrejme nepreje, kazdopadne do budoucna vitam jakoukoli moznost uvolnit se a letet, letet...tzn. rad i pesky na boubin (pesky jeste spis nez na kole)
Post a Comment