May 11, 2008

Českým lesem

Ano, jak už někdo přede mnou prohlásil, ještě se mi nestalo jít jen tak na jaře na vandr a mít celé čtyři dny tak nádherné počasí s blankytem modrým ráno i večer... Nádherněji snad nemohlo být, ani chladno ani vedro, přesto dost tepla na koupání. Nespálil jsem se, přesto jsem se trochu opálil. Nešli jsme zrovna v civilizaci, přesto jsem měl jen jedno klíště :)
Jak nádherně je v Českém lese, jak nádherně je v přírodě. Jeden den jsme šli úplně sami, neviděli jsme jediného člověka... Jen krávy, kopce, pampelišky a stromy. A nebe. Měl jsem času na přemýšlení. Skupinka, se kterou jsem čundroval mi dala spoustu námětů na prozkoumávání a rád jsem si s nimi vyměňoval myšlenky.
Ponořili jsme se trochu do tajů zenu i jak se na to dívá Osho. A musím říct, že meditace v přírodě to byla dokonalá. Nebylo těžké žít v tom sladkém teď, čuchat vůně, sledovat svět, žít... Večerní debaty u ohínku byly moc příjemné. Ne tak často si takhle zafilosofuji. Nové pohledy na život? :D Že by?
Do Prahy se mi vůbec, ale vůbec nechtělo. A z Prahy se mi chce, ale opravdu chce zase někam ven. Jak plný pocit to bude, až zas někam vyrazím? Těším se zase na to nerušené nevinné "žbluňk".

3 comments:

Bětka said...

Starý rybník, skočila do něj žába, ano, i mně se ještě vracejí Bašóova slova a znějí mi v mysli, ačkoli jsem už dávno uvízlá ve městském životě a v přípravách na konec května. Tento vandr mi rozhodně pomohl se odreagovat a dodal mi kromě pocitu, že se to musí povést, také radost z pobývání ve skupině tak milých lidí. Proto doufám a věřím, že to nebylo naposledy. Co asi dělá ten muž na vrcholku kopce?

Anonymous said...

Přidávám se, sice o něco méně filosoficky:) bylo to super!! Mám pocit, že jeden z nejlepších vandrů vůbec...a to díky počasí, krajince bez lidí a se spoustou pampelišek ale hlavně díky Vám!tak zas někdy...:o)

Anička said...

Hezké,mívám podobné pocity :-)